|
Ve Stodole jsou k dispozici velice hezky udělané cyklomapy
Bývalý vojenský prostor
Hrubý Lesnov - Cetenov - čctz - neznačeno - Nový dvůr (býv. voj. újezd) - Sochorův pomník - Hamr na jezeře - mctz – Osečná
Z Hrubého Lesnova dojedeme do Cetenova, kde se dáme doprava a po trochu rozbité silničce prudce klesáme do Těšnova. V této samotě se dáme doleva a tím jsme se napojili na čctz a pokračujeme po ní napřed údolím říčky Zábrdky a později už trochu do kopce. Stoupání začíná v místě, kde je (nebo spíš byla - dnes tam jsou jen její držáky po krajích cesty) závora ohraničující začátek voj. prostoru. Jedeme dále po čctz, mineme cestu jdoucí zleva, ale na následující křižovatce opustíme čctz a jedeme doprava. Brzo se ocitáme na rozlehlé louce, kde je právě dobře vidět velikost, opuštěnost i zvláštní přitažlivot celé této oblasti. Ale žádné velké pusto tu není, cestou jistě potkáte spoustu cyklistů, turistů nebo houbařů. Na následující křižovatce se dejte doleva po asfaltové cestě a od tohoto místa budete asi 5 km převážně klesat střídavě loukami a hlubokým lesem, až vyjedete u osady Novina, bývalých kasáren Sovětské armády. Toto místo opravdu svou zdevastovaností působí divně v jinak tak hezké přírodě. V Novině dojedete k širší cestě, po které se dejte doprava a jedeme dále po rovině, pak mírně do kopce, nikam neodbočujeme a po několika km dojedeme k takové dlouhé souvislé pískovcové skále, kterou uvidíme vpravo vysoko nad námi. Menší, ale také zajímavý skalní útvar se zříceninou hradu (Stohánek) vidíme vlevo. Pak v okamžiku dojedeme na další křižovatku, kde si mimo jiné nelze nevšimnout pomníku gen. Sochora. Dále pokračujeme tak, že se obrátíme k pomníku zády a jedeme pak rovně. Tato cesta nás po 2 km jízdy zavede za Hamerský rybník, ke kterému můžeme zajet, vykoupat se a odpočinout si. Nebo rovnou pokračujeme doprava po široké cestě, kde je značená mctz . Po této značce dojedeme až zpátky do Osečné. Jenom střední část cesty to nepříjemně drncá, ale to se nedá nic dělat. Určitě je hezčí jet toto klidnou cestou než po silnici. Do Osečné to už není daleko.
|
Hrubý Lesnov
|
Ve vsi ukázky lidové architektury.
|
|
Hřebínek
|
Železem prosycený malý pískovcový křbet s pozůstatky po těžbě limonitu v 18. stol.
|
|
Dlouhý kámen
|
Pískovcový hřbítek s unikátni skalní stěnou, patrně nejdelši v celé oblasti.
|
|
Stohánek
|
Zbytky skalniho hrádku (397 m) na osamoceném pískovcovém suku. Hrádek vznikl před r. 1431, zničen pravděpodobně lužičany už r. 1441. Ve skalnim bloku nad silnicí upravené mistnosti, kdysi poustevna známá z povídky Karoliny Světlé "Poslední poustevnice". Přírodní památka (0,5 ha, vyhl. v r. 1995) chráni přirozený porost borovice s dubem.
|
|
Sochorův pomník
|
Věnován památce kapitána Antonína Sochora, hrdiny z 2. svět války, který byl na tomto místě za nevyjasněných okolností zabit při služebni objíždce terénu.
|
|
Hamr na jezeře
|
Osada vznikla v 16. stol při dolech na železnou rudu. Středověká pevnůstka nedaleko hráze rybnika byla v 17. stol. přestavěna na zámeček, nyní rekreačni zařizeni. Dnes okolí částečně zdevastováno následkem těžby uranu. Na
|
|
Děvín
|
Čedičem prostoupený vrchol se zříceninou stejnojmenného hradu. Hrad byl založen Markvartici ve 13. stol. Nikdy nebyl dobyt, avšak za Třicetileté války pobořen Śvédy a pak začal pustnout. Zachováno rozsáhlé zdivo. Kvůli zalesnění minimální výhled.
|
Z Č. Dubu na SV Podještědí
|
délka trasy
|
65 km
|
obtížnost
|
3/5
|
typ kola
|
trekking, MTB
|
Český Dub - Starý Dub - Kotel - Osečná - mctz - Křižany - křižanské sedlo - neznačeno - Kryštofovo údolí - Chrastava - cyklotrasa směr hrádek n. Nisou - Bílý kostel n. Nisou - okraj Chotyně - Dolní Suchá - Jitrava - Zdislava - Žibřidice - Křižany - Semering - Hoření Paseky - Světlá pod Ještědem - Javorník - Starý Dub - Český Dub
Z jižního okraje Podještědí dojedeme až na jeho severní okraj v blízkosti počátku Lužických hor. Trasu začínáme popisovat z městečka Českého Dubu. Z náměstí se vydáme na sever ulicí, kudy vede čtz . ta po chvíli silnici opouští, ale my pokračujeme dále po silnici, která je pak už neznačená. cestou na Starý Dub se nám odkrývají působivé výhledy na celý hřeben Ještědu. Ale za Starým Dubem opouštíme směr k Ještědu a po stejné silnici pokračujeme spíše na západ. Provoz zde moc velký není, jede se docela příjemně až na to, že po chvíli cesta začne trochu stoupat. Dostoupáme až na křižovatku, kde se setkáme s mtz a žtz . Pokračujeme dále po silnici (bude to z kopce) do vesnice Kotel, ale napřed se můžeme eventuálně vydat po mtz doleva a dojedeme (nebo spíš dojdeme k Čertově zdi, pozoruhodné přírodní památce). Ale zpátky k popisu naší trasy. Z Kotle to není daleko do Osečné, malého lázeňského městečka. Z náměstí se dáme doprava a jedeme vstříc ještědskému hřebeni. Z Osečné je tato cesta značena mctz , vede po silnici napřed docela po rovině, později trochu stoupáme, abychom pak zase sjeli přes Druzcov do Křižan. celou tuto cestu se v podstatě nedá zabloudit, a tak se nedivte, že značení tak často (nebo skoeo vůbec) neuvidíte. I z Křižan pokračujeme po oné zmiňované mctz . teď to začne být více do kopce. Napřed jedeme směrem k nádraží po dlouho úplně rovné silničce. je to ale dost do kopce. Přejedeme železniční přejezd a definitivně opouštíme Křižany. Pokračujeme dále do kopce až do sedla Ještědského hřebene. Cesta vede lesem a vězte, že stoupání nebude trvat dlouho. Odměnou za jeho zdolání pak bude dlouhý sjezd (v sedle jsme opustili mctz ) přes opravdu turisticky atraktivní vesnici Kryštofovo údolí a odtud pak více méně po rovině až do města Chrastavy. Tam se napojíme na žtz , dojedeme po ní k nádraží, kde se chytneme cyklistického žlutočerného značení a dále jedeme podle něho. Podél řeky Nisy tak vyjedeme z města a po cyklostezce pokračujeme i nadále. Po naproaté rovině pokračujeme směr Hrádek nad Nisou, ale na kraji Chotyně se před mostem přes Nisu dáme vlevo, sjedem tak z cyklostezky a cesta navíc bude i trochu do kopce. Začínáme se vracet nazpátek. Vyšlápneme přes "hřebínek" v Dolní Suché a pak sjedeme k mezinárodní silnici E 442. Po ní se bohužel musíme dát doprva a jedem z kopce asi 1 km. Jak jen to půjde, odbočíme doleva do jitravy a odtud pak jedeme napřed do kopce a pak z kopce rázovitou krajinou Podještědí do Zdislavy a odtud pak do Žibřidic. Tam přijedeme na křižovatku s kolmou silnicí, dáme se na ní vlevo a jedem po rovině a pak mírně do kopce zase do Křižan. tam už to známe a pokračujeme stále rovně směrem k Ještědu a potažmo na Liberec. Zanedlouho začne cesta zase stoupat a dojedeme na úpatí Ještědu. (Křižany i Zibřidice jsou opravdo rozlehlé obce, podél silnice se táhnou v délce několika kilometrů). Asi tak 3 km za koncem Kžižan narazíme na dlaší křižovatku. Odtud nás čeká už jenom klesání nebo jízda po rovině. Dáme se tedy doprava a dojedem do Hořeních Pasek. Tam odbočíme doleva na menší silničku a jedeme do světlé pod Ještědem. Odtud dále klesáme přes Vesec, Javorník a Starý Dub zpátky do Českého Dubu.
Zajímavá místa na této trase
|
Český Dub
|
Prastaré město, které získalo městaská práva již ve 13. stol. Původně Dub, od 18. stol Český Dub. Zachován raně gotický půdorys města a zbytky opevnění. Zámek vznikl na místě románského kláštera, který navštěvovala Zdislava. Archeologické nálezy. Kostel sv. Duccha, původně renesanční radnice přestavěna novorenesančně a další památky. Podještědské muzeum Karoliny Světlé.
|
|
Starý Dub
|
Osada za 13. stol. Častá výměna majitelů, dnes součást Českého Dubu. Zámeček a kaple.
|
|
Čertova zeď
|
Národní přirodní památka (20 ha, vyhl.v r. 1948 a 1964) -skalni zeď tvořená třetihorni čedičovou žilou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců (šířka 5-3 m, délka od Světlé pod Ještědem k Bezdězu kolem 20 km), většinou už vytěžená (místy po ní zbyla brázda). Jen mezi obcemi Kotel a Smržov se zachovaly jeji zbytky tzv. Čertův stolec (výška až 10 m, délka asi 12 m, šiřka 10 m) složené z vodorovně uložených čedičových sloupců. Dílčí výhledy.
|
|
|
|
|
Kotel
|
Obec, první zmínka o vladyckém sídle r. 1399. Na severových. okraji (u stodoly čp. 26) dvě památné lípy velkolisté: starši - stáří 350-450 let, obvod kmene 900 cm, výška 25 m; mladši (na pahrbku u čp. 47), stáři 300 let, obvod kmene 500 cm, výška 23 m. Na návsi barokizujicí kaple z r. 1871, na Kotelském vrchu (498 m) kaple sv. Anny.
|
|
Osečná
|
Zmínka o zdejší faře ve 14. stol. Od roku 1576 je Osečná městem. v 17. stol. vyhořelo. Najdete tu bývalou radnici a pozdně gotický kostel sv. Víta, později regotizován. Uvnitř kamenná kazatelna.
|
|
Ploučnice
|
Významná severočeská řeka. Poprvé jmenována r. 1226 jako Pulsnice, r. 1375 nazývána Plučnice. Vlastní pramen řeky leží sice na jz. úboči Ještědu, ale odtud stéká jen jako nepřílíš sílný potok, který v létě často vysychá". Za hlavni Prameny Ploučnice jsou proto považovány silné vývěry ze dna rybničku u Jenišovského mlýna v Janově Dole. Pozoruhodné místo stojicí za návštěvu! Odtud až k soutoku s Labem měň Ploučnice 74 km.
|
|
Druzcov
|
Obec (420 m), v níž se odehrává děj románu K. Světlé "Frantina".
|
|
Kašparova památka
|
18. 9. 1980 zde zahynul policista Jiři Kašpar při jízdě na motocyklu.
|
|
Křižany
|
Obec ze 14. stol. Kostel sv. Maxmiliána pův.gotický z r. 1384, zbarokizovaný v 17. stoI. Barokní fara z 18. stol. Před ní barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747 (zajímavost - postava sedi na převráceném džberu). Lidové stavby. V homí částí obce na pravém břehu Ještědského potoka se před staletími kutaly železné rudy. Prakticky na stejné lokalitě byta v 50.- 60. Ietech otevřena nová, asi 100 m hluboká šachta se třemí horizonty a v nejblížším okolí několik nových štol a v nich prováděna nejprve prospekce radioaktivnich hornín -uranového zrudnéní s niklem a kobaltem (ty zde ale nebyly nikdy těženy), po niž následovala intenzivní těžba fluoritového a barytového ložíska do 70. Iet. Na již. svahu Malěho Ještědu bylo otevřeno několik dalšich menších štol. Dnes všechny vchody strženy (pouze vchod do těžebni štoly uzavřen) a většina hald aplanována.
|
|
křižanské sedlo
|
Na nejvyšším místě silnice pískovcová pieta z r. 1771.
|
|
Kryštofovo údoli
|
Horská ves v hlubokém údolí. Založena r. 1581, ale již před tím zde bylo sidlo homíků a také uhlířů a vápeniků. Těžba rud skončila kolem r. 1750. Dnes oblíbená rekreačni oblast. Na návrší raně barokní roubený kostel sv. Kryštofa z 1. 1683-86 (stavitel M. Schnobel, bohatá vnitřní umélecká výzdoba, so- chy, rokokové ornamentální malby, upravováno v l. 1760-61 ), dřevěná zvonice, barokní fara, raně barokní márnice. Severněji kaple P. Marie Bolestné z r. 1742. Pův. kostel ze 16. stol stál na vých. úpatí Kostelního vrchu. V obci domy roubené a hrázděné konstrukce. Nejznámější zdejší hostinec U Clamova Švýcarska (pův. némecky Zur Clamschen Schweiz) vyhořel 25. 1. 1973. V současném hostinci (bývalá škola) stálá výstava betlémů.
|
|
Jahnův pamětní kámen
|
Pamětní kámen s letopočty, údajně na památku cvičitele Jahna.
|
|
Rokytka
|
Potok pramenící na záp. svahu Černé hory protéká Novinou a Kryšlofovým Údolím a ústí zleva do Lužické Nisy. Podle jeho německého názvu Eckersbach byla nazvána í stejnojmenná osada na jeho dolním toku (dnes spodní čásl Kryšlofova Údolí).
|
|
Rokytnice
|
Kdysi samostatná obec (slarší než sousední Kryšlofovo Údolí) připojena před r. 1850 k Andělské Hoře. Až 200 m mocné souvrství vápenitého dolomitu zde bylo těženo ve dvou malých lomech na pravém břehu Rokytky (v jednom z nich je Jezevčí jeskyně s asi 30 m nízkou chodbou, kde byli nalezeni zimujlcí nelopýři vodní a vousat.
|
|
Pěnovcový pramen
|
Nedaleko křižovatky nad pravým břehem Rokytky. Vodní vývěr (vydalnost 5,5 l/sec) ze suti poblíž tektonické poruchy. Z vody se vylučuje porézní a rozpadavý pěnovec. Z původní desky horniny asi 1,5 m mocné (kdysi zavalila náhon k dnes již neexistující pile) dnes zbývají jen nepatrné zbytky díky nešetrné exploataci skalničkářů hledajících "traverzin" Geologická pozoruhodnost
|
|
Andělská Hora
|
Pův. hornická osada ze 14. stol, jako horní město až. od roku 1584. Zničeno ve třicetileté válce, těžba již prakticky neobnovena. Kostel P Marie Sněžné v empírové podobě z r. 1833.
|
|
Chrastava
|
Průmyslové město na pravém břehu Lužické Nisy na soutoku s Jeřicí. Pův. sídlišté Lužických srbů (Vendů), později hornická ves. Písemně poprvé zmíněna r. 1352. Základna husitů, v 15. stol. opevněná osada, v 16. stol horni město, po vyčerpání dolů (Ovčí hora, Panenská Hůrka) od 18. stol textilní průmysl. R 1829 postaveno nové město. Na náměstí empírova radnice s věží, barokni kašna z r. 1707 a fara z r. 1739, v městě empírové domy. Kostel novogoticky přestavěn v 1.1866 -68 s ponecháním pův. věže.
|
|
Jitrava
|
V obci kostel sv. pankráce z roku 1710. Po zásahu bleskem roku 1868 byl opraven.
|
|
Zdislava
|
Obec v údolí Zdislavského potoka. Barokní kostel sv. Jana Křtiele z r. 1726, na hřbitové pozdné barokní márnice z 18. stol. Asi 50 m vlevo od silnice do Jitravy prastarý žulový kříž zvaný místně Svédský kříž (asi 150 cm vysoký). Podobně jako u jiných smírčích křížů i zde je původ (kromé nékolika místních dodatečných pověstí) nejistý.
|
|
Žibřidice
|
Stará osada ulicového typu při silnici podél Ještědského potoka. Ve 14. stol,.náležela k Ralsku, poté Bibrštejnům, od r. 1581 k Lemberku. Raně barokní kostel sv. Šimona a Judy stojí na místě dřevěného gotického ze 14. stol. Ze stejné doby pochází i fara (r. 1672).
|
|
Křižany
|
Obec ze 14. stol. Kostel sv. Maxmiliána pův.gotický z r. 1384, zbarokizovaný v 17. stoI. Barokní fara z 18. stol. Před ní barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747 (zajímavost - postava sedi na převráceném džberu). Lidové stavby. V homí částí obce na pravém břehu Ještědského potoka se před staletími kutaly železné rudy. Prakticky na stejné lokalitě byta v 50.- 60. Ietech otevřena nová, asi 100 m hluboká šachta se třemí horizonty a v nejblížším okolí několik nových štol a v nich prováděna nejprve prospekce radioaktivnich hornín -uranového zrudnéní s niklem a kobaltem (ty zde ale nebyly nikdy těženy), po niž následovala intenzivní těžba fluoritového a barytového ložíska do 70. Iet. Na již. svahu Malěho Ještědu bylo otevřeno několik dalšich menších štol. Dnes všechny vchody strženy (pouze vchod do těžebni štoly uzavřen) a většina hald aplanována.
|
|
Semering
|
Místní název (po průsmyku v Alpách) silnice dolní části serpentin silnice vedoucí přes hřeben do Liberce.
|
|
Liščí leč
|
Název lesa, kudy prochází silnice na liberec. Stojí tam kříž na památku tragické nehody lesníků, kteří na místě zahynuli.
|
|
Hoření Paseky
|
Horská ves. dějiště řady románů K. Světlé. Žila zde její švagrová, jež jí dodávala náměty a seznámila tak spisovatelku se zdejšími pověstmi. Řada památek lidové architektury, výskyt šafránu při ztz , koupaliště, motorest a pramenná oblast řeky Ploučnice.
|
|
Hodky
|
Mezi touto obcí a Světlou se nachází řada vápenných lomů a jeskyní dnes opuštěných.
|
|
Světlá pod Ještědem
|
Tržní ves na dolních svazích hřebene s výhledy daleko do kraje. Barokní kostel sv. Mikuláše. Před ním stojí památný strom, lípa Karoliny Světlé. Rodiště jejího manžela Petra Mužáka. Letní sídlo spisovatelky. Světlá v celém kraji čerpala náměty pro svá díla.
|
|
Horka
|
Čedičem prostoupený vrch, počátek Čertovy zdi. Na vrchol vede ztz . Rozhled ale minimální a vrchol je i pěšky přístupný jen stěží. Na úpatí jeskyně (Skalákovna), kde se odehrával děj jedné z povídek Karolíny Světlé, Skalák.
|
Na Mácháč
|
délka trasy
|
82 km
|
obtížnost
|
2/5
|
typ kola
|
trekking, MTB
|
Český Dub - Roveň - Všelibice - Hrubý Lesnov - Vystrkov - Těšnov (hospoda Na Pince) - ct25 - Židlov - Kuřivody - mariánská cesta - Břehyně - Doksy - čtz - Staré Splavy - neznačeno - Břehyně - hájovna Trojzubec - Hradčany - Mimoň - ct - Nový Dvůr - Sochorův pomník (cyklorozcestí Stohánek) - ct 3050 - Holičky - Náhlov - Zábrdí - Kotelsý vrch (poblíž Čertovy zdi) - neznačeno - Smržov - Kněžičky - Český Dub
"Divočinou" (nejen) v údolí Zábrdky
|
délka trasy
|
39 km
|
obtížnost
|
4/5
|
typ kola
|
trekking, MTB
|
Hrubý Lesnov-Všelibice-Budíkov-Smržov- kotel-Osečná, nám. - ct25 (čctz) - okraj Zábrdí - Vlachové - hospoda Na Pince (Těšnov) - po 2 km neznačeno, začíná "divočina" :)) - Zourovský mlýn - Rutův mlýn - pytlíkovský mlýn - Mukařov, cyklorozcestí - ct241 - Dolní Bukovina - Klášter Hradiště nad Jizerou - Mnichovo Hradiště (pod zámkem) - Mohelnice nad Jizerou - Podhora (po 2km z mohelnice, další je o několik km dál v údolí!) - mtz - údolí Malé Mohelky - osada Mohelka - Ouč - Vrtky - Všelibice - Budíkov - Smržov - rozc. u Čertovy zdi (mtz a žtz) - po silnici - Kotel - žtz - Osečná, nám.
|
