HLAVICE (sousední ves, 1,3 km) Ves zmiňovaná od r. 1352 se rozkládá nad malebným údolím Malé Mohelky. Nachází se zde jednolodní pozdněbarokní kostel sv. Linharta z pol. 18. století s věžičkou a zvonicí. Kostel je obklopen staletými lipami a přiléhá k němu fara. V popředí stojí barokní sousoší sv. Linharta z doby kolem r. 1740. Do Hlavice se již kdysi podnikali procesí, kde se na velkém prostranství před kostelem scházeli poutníci s domácími zvířaty, aby zažehnali mor. Tradice poutě se zachovali do dneška, kdy se zde vždy na konci srpna koná velká pouť (i když již v trochu jiném duchu). V horní části Hlavice se nachází základní škola, fotbalové hřiště, amfiteátr a obchod. (modrá turistická značka)

HRUBÝ LESNOV (sousední ves, 1,5 km) Osady Cetenov, Vystrkov a Hrubý Lesnov (nyní patří do území obce Cetenov) ležely na důležité silnici, jež vedla z Prahy do Žitavy. V Hrubém Lesnově upoutají zachovalá roubená stavení lidové tradice. Na území obce se střídají rovinatější náhorní plošiny a krásná dramatická údolí. Návštěvníci obvykle navštíví proslulou hospodu Na Pince. (modrá turistická značka)

VŠELIBICE (sousední ves, 2 km) Ve středověku v obci Všelibice (1. zmínka r. 1419) položené v údolí Malé Mohelky bývala do poloviny 16. století tvrz s dvorem. Velké panské usedlosti stávaly v Malčicích a Chlístově a svobodnické statky v Budíkově a Rovni. Vedle původních roubených statků si stavěli skromnější chalupy drobní chalupníci, řemeslníci a bezzemci. Dnešní obec Všelibice je složena ze 13 částí: Benešovice, Březová, Budíkov, Chlístov, Lísky, Malčice, Nantiškov, Nesvačily, Podjestřábí, Přibyslavice, Roveň, Vrtky a Všelibice. V Budíkově se nachází pískovcová plastika Nejsvětější Trojice z r. 1865, která připomíná lidového tvůrce i původním nápisem: „Tato socha ke cti a chvále Boží zřízena od Jana Kolomazníka, rolníka z Budikově N 19.“ Poblíž silnice do Budíkova stojí smírčí kříž, v Benešovicích zajímavá zemědělská usedlost a na původní všelibické návsi se nachází kaple z r. 1840. V místech dnešního centra Všelibic je kromě pošty a hasičské zbrojnice soustředěna převážná většina občanského vybavení: obecní úřad, kulturní zařízení s restaurací, prodejna smíšeného zboží, víceúčelová vodní nádrž a tenisové hřiště. V severní části obce pramení Malá Mohelka, která napájí malý rybníček a dál tvoří asi 12 km dlouhé malebné údolí.

ČERTOVA ZEĎ (geologická památka, 4 km) Národní přírodní památka. Skalní zeď tvořená třetihorní čedičovou žílou. V současnosti vytěžená. Jen mezi obcemi Kotel a Smržov se zachoval zbytek, tzv. Čertův stolec (výška až 10 m, délka 12m, šířka 10m), složený z vodorovně vložených čedičových sloupců. (modrá turistická značka)

KOTEL (zajímavá vesnice, 6 km) Ves založená roku 1399. Na návsi se nachází kaple z r. 1871. V severovýchodní části obce se nacházejí dvě památné lípy velkolisté. První stará 350 - 450, vysoká 25m s obvodem kmene 900 cm. Druhá stará 300 let, vysoká 23 let s obvodem kmene 500 cm. (modrá turistická značka)

ČESKÝ DUB (historické město, 6 km) Historie Českého Dubu sahá do románského období. Město patří k nejstarším sídlům severních Čech, vzniklo při kupecké stezce jako tržní osada na vyvýšenině obtékané potoky Ještědka a Rašovka. Újezd Vladislavice včetně hradu, raně románského kostela a přilehlé osady svěřil r. 1115 kníže Vladislav I. benediktinskému klášteru v Kladrubech. Novým majitelem se stal Havel z Lemberka, který zde ve 40. letech 13. století vybudoval pro rytířský a špitální řád johanitů opevněný klášter s kaplí sv. Jana Křtitele, patrona řádu. Současně vzniklo i malé poddanské johanitské město Dub. Při raně románském kostelu sv. Ducha stál roubený špitál, kde příležitostně léčila manželka Havla sv. Zdislava. Ve zdejším klášteře pobýval v r. 1357 také císař Karel IV. Husitská vojska Jana Čapka ze Sán obsadila Dub v r. 1425 a v r. 1429 byla komenda během tažení Prokopa Holého na Žitavu zničena. Město ve druhé polovině 15. století pustošila lužická vojska a požáry, jeho totální zkáza přišla v 80. letech. Od r. 1490 započal Jan z Vartemberka budovat nové město a na náměstí nechal pro sebe vystavět dům. Od r. 1552 se do historie Dubu začal významně zapisovat Jan z Oprštorfu, který přestavěl románský klášter a pozdněgotický hrad zvaný Krucemburk na reprezentativní renesanční zámek. V první polovině 60. let nechal postavit radnici a městu udělil privilegia. Ze 70. let pochází kostel Nejsvětější Trojice, v r. 1579 byla dokončena katolická kaple sv. Jana a špitál. Dub za vlády Smiřických (od r. 1591) i Albrechta z Valdštejna (od r. 1622) přestal být sídelním městem. Po zavraždění vévody, kdy se na zámku usídlil hrabě Jan Ludvík Hektor Isolani, i za následné vlády vídeňského kláštera augustiánek město již ztrácelo na významu. Pohromou se stal požár v 80. letech 17. století, který město značně poničil. Na sklonku 18. století se začíná oficiálně užívat názvu Český Dub (dříve Böhmische Aicha). Dubské panství koupili v r. 1838 Rohanové a v téže době začíná město rozvíjet schopný textilní podnikatel Franz von Schmitt. Prosperující firma řízená z Českého Dubu patřila k významným textilním podnikům monarchie a Schmittův podnikatelský duch se promítal i do obrazu města (nové objekty, opravy domů, budování silnic). Po vzniku Československa došlo ve městě k otevření české školy, kina, knihovny, nové sokolovny, založení muzea či započetí výstavby koupaliště. Během komunistického režimu po roce 1948 dochází spíše k devastaci městských památek, stavební rozvoj nastává až po roce 1989, největší realizací je přístavba základní školy. V r. 1991 byly objeveny prostory johanitského kláštera a po dvou letech otevřeny veřejnosti. Český Dub nabízí svým návštěvníkům dobré rekreační podmínky v autokempinku s přírodním koupalištěm, aktivní vyžití v moderní sportovní hale a ve sportovním areálu s fotbalovým hřištěm, saunou, restaurací a ubytováním. Do kulturní nabídky města patří koncerty, přehlídka loutkářských souborů a také vánoční trhy s řemeslnickou tradicí. Dále sotjí za návštěvu Podještědské muzeum Karolíny Světlé. Telefonní spojení na informační středisko: 482 871 580. (9,5 km po turist. značce)

LÁZNĚ KUNDRATICE (lázeňská víska, asi 9 km) Kundratice do r. 1661 tvořilo několik chalup na kraji Osečné, než došlo k osamostatnění a zvolení jména. V blízkosti se nacházela bohatá rašeliniště, což dalo za vznik jedním z nejstarších lázní v Čechách. V r. 1880 si ve svém domku zřídil Josef Schwan dvě vany, ve kterých využíval ke koupeli rašelinu. Jeho syn domek rozšířil a r. 1901 otevřel rašelinové a vodoléčebné lázně. R. 1909 lázně odkoupila ves. Léčí se zde revmatické nemoci.

SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM, Hoření a Dolení Paseky (malebná vesnice, 10 km) Stará česká vesnice s krásným výhledem do kraje a dřevěnými lidovými stavbami. Poprvé zmíněná roku 1291. Ve vsi barokní kostel sv. Mikuláše (1643), před ním památná lípa velkolistá stará asi 250 let. Dále pomník Karolíny Světlé z roku 1931 od sochaře J. Bílka. Karolína Světlá zde žila v letech 1853 - 65 a situovala sem dějiště několika svých her. Odehrává se zde i děj Smetanovy opery Hubička. Karolína Světlá pobývala i v Doleních Pasekách, kde najdete mnoho staveb s lidovou architekturou.

STOHÁNEK (zřícenina hrádku, 11 km) Zbytky skalního hrádku (397 m) na osamoceném pískovcovém suku. Vznikl r. 1431 a byl zničen Lužičany již po 10 letech. Na hrádek vede dlouhé schodiště, je zde jedna místnost. Kdysi poustevna, nyní přírodní památka s porostem borovice a dubu. (17,5 km částečně po turist. značce)

JEŠTĚD, Terasy Ještědu, Přírodní park Ještěd, Pláně (vyhlídka s hotelem, horská příroda, 12 - 15 km) Nejvyšší hora Ještědského hřbetu Ještěd má 1012 m. Dříve stála na vrcholu chýše, od roku 1906 horský hotel, který vyhořel roku 1963. Od r. 1973 zde stojí moderní stavba - dominanta Liberce. Stavba arch. K. Hubáčka má tvar rotačního hyperboloidu (98 m) a slouží jako hotel, restaurace a radiokomunikační středisko. Na vrchol vede kabinová lanovka od r. 1933 (délka 1183 m, výškový rozdíl 400 m). Z Ještědu je výborný rozhled do okolí, nabízí mnoho lyžařských vleků, sjezdovky, lyžařské můstky. Od r. 1998 kulturní památkou. Na západním úbočí zbytky havarovaného letadla z roku 1948 zvané Mohyla letců.

KUŘÍVODY (ves se zámkem; 13 km) Městečko s kostelem (1729) s roubenými domy. Zdevastováno pobytem vojsk ve 2. pol. 20. stol. Dnes kolonie Volyňských Čechů. Zachovaná radnice, kostel sv. Havla a trojkřídlý renesanční zámek.

DĚVÍN (zřícenina hradu, 13,5 km) Pískovcový vrch prostoupený čedičem (435 m). Na vrcholu se nachází zřícenina hradu, který roku 1250 založil rod Markvarticů. Nikdy nebyl dobyt, jen v roce 1645 pobořen Švédskou armádou a od této doby pustne. Zachovalo se zdivo, sklepy a hradní studna.

HAMERSKÝ RYBNÍK, Hamr na Jezeře (rybník ke koupání; 15 km) Obec Hamr vznikla v 16. století při těžbě železné rudy. Blízký rybník je vhodný ke koupání a také často navštěvovaný. U rybníka stojí zámeček, nyní využíván pro rekreační účely, v blízkosti zbytky rašeliniště. Okolí obce je velmi zdevastováno těžbou uranu, kvůli které musel být dokonce rybník vypuštěn. Nyní je však znovu napuštěn a v létě láká k návštěvě. (17 km po silnici)

BÝVALÝ VOJENSKÝ PROSTOR RALSKO (lesy, vojenské pozůstatky, 6-18 km) Prostor kolem Kuřívod byl vojenským prostorem do roku 1991. Nyní povětšinou přístupný. Mimo silnice hrozí výbuchy munice. V jádrové části obory, která se nachází uprostřed lesů je chováno na stovky jelenů a muflonů.

KLÁŠTER HRADIŠTĚ NAD JIZEROU (zajímavá obec s pivovarem, 17,5 km)

MNICHOVO HRADIŠTĚ (historické město, 19 km) Město s dlouhou historií. Nejvýznamnější je rozlehlý zámek se zajímavými expozicemi. Patří k němu též zámecké divadlo.

DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY, Valečov, Český Ráj (skalní město, 23-24 km) Skalnatá oblast kolem obce Mužský. Zřícenina hradu Valečov.

LIBEREC (krajské město, památky, zoo, 25 km) Město s bezmála 100 000 obyvateli. Dříve osada na důležité obchodní stezce, později rozvinuté průmyslové město, svého času druhé největší v republice. Z pamětihodností: přes 100 let stará krásná radnice v centru města, zámek, zoo (nejstarší ve střední Evropě) s bílými tygry a dalšími ohroženými druhy, botanická zahrada či severočeské muzeum. Symbolem města je typický vysíláč na vrcholku hory Ještěd. (20 km po turist. značce)

SYCHROV (státní zámek, asi 25 km) Zámek s rozlehlými zahradami blízko silnice Liberec - Turnov.

RALSKO (zřícenina hradu, 25,5 km) Výrazný kuželovitý vrch (696 m). Zřícenina hradu založeného Vartenberky ve 14. století. Byl dobyt žitavským vojskem r. 1468. Působili zde loupeživí rytíři a penězokazci. Z hradu se zachovala část paláce s věží. Vyskytují se zde mufloni a vrch nabízí pěkný rozhled. Poničen ruskými vojáky.

BEZDĚZ (zřícenina hradu, asi 35 km) Zřícenina hradu, který proslul působením K. H. Máchy, ale také vězením slavného českého panovníka. Velká věž nabízí krásný výhled do kraje